HISTORIE
Kapela Deviant, tehdy psáno ještě česky bez the, vznikla L.P. 1999 za tehdejší účasti dvou úchyláků, a to Lukáše ,,Koziáše“ Ruppricha – bící, pivo, rum a jiné destiláty a Ondřeje Dudy – basa, zpěv, limo a jiné nealko nápoje.
Po krátké chvíli zkoušení dunivých tónů, zběsilého rachotu bicích a zpěvu raněného paviána, je kapela doplněna kytaristou Dobroslavem Denkem a po půlročním zkoušení je i dokonce nahráno sedmipísňové demo s názvem „Z mechu a kapradí“ kterému vévodí již zmíněná skladba, upravená do heavymetalového hávu, Rákosníček by se asi divil a možná i zaplakal. Demo bylo nahráno za účasti skupiny Schlak v jejich vlastní zkušebně za pouhé 2 hodiny, což při počítané absenci alkoholu v žilách bubeníka byl obdivuhodný výkon. Bohužel ihned po nahrání dema jsou kotouče s nahrávkou zabaveny, takzvaně zkonfiskovány kytaristou a díky tomu od této doby, demo nikdo neslyšel a kapela se díky tomuto činu zatím neproslavila. Po dalším úmorném zkoušení souboru a konzumace hektolitrů alkoholu, kapela odehrává i pár (doslova pár, byly dva) koncertů, ve vesnici zvané Soběchleby, na zahradě tehdejšího bubeníka Lukáše. Druhá půle první akce je odehrána pouze instrumentálně z důvodu momentální indispozice a střetu basáka a zároveň zpěváka Ondry s panem Vodkou. Basu tehdy přebírá Radek Málek tehdejší kytarista skupiny Schlak. Druhá akce, rozlučka s civilním životem bubeníka Lukáše – odteď bude chlastat pouze v zeleným, ale zato po kýblech, dopadá o poznání lépe, neboť se zmastí celý soubor. Po této akci se soubor na pár let rozpadá.
Ale teď už jiná vesnice. V roce 2010, je po letech spánku znovu založena kapela L.t.d. v sestavě Karel Došek – zpěv, Ondřej Duda basa – vokály, Roman Polcar – kytara a Tomáš ,,Plha Olda“ Jančárek – bicí. Po neřízených změnách a nenadálých rozhodnutí o postu na místě sólové kytary a problémů této pozice ve spojení s nadměrnou spotřebou alkoholu jejich členů, soubor nahrává čtyřpísňové promo CD a kapela začíná koncertovat. Po nahrání CD kapelu posiluje na uvolněném místě již zmiňovaného sólového kytaristy i místní uznávaný kytarista Jura Machač (od této chvíle dodnes leštíme struny) a kapela po vzájemné dohodě ukončuje spolupráci se zpěvákem. Jura nevydržíc nápor fanynek na kapelu a tíhu vzrůstající slávy souboru, opouští palubu a na jeho místo naskakuje zbrusu nový kytarista Lukáš ,,Nikotín“ Pavlica a sestavu doplňuje staronový zpěvák Mirda Herink von Bystřany (ex Kamarila, Arlen). Po vzájemné dohodě, skoro i pěstní, se soubor přejmenovává na Deviant, ale to je již na obzoru manažerka Adriana Himmelová a na její doporučení a uklidnění zpěváka Míry (prej má malý děti) je před název přidána předpona The, což má zmírnit pečlivě ukrývané pudy členů souboru. Soubor začíná koncertovat, nahrávat a vše ostatní se zdá býti jen otázkou času. Po nějaké době, po pár desítkách odehraných koncertů, kapela přibírá druhého kytaristu, zvaného Červenáček, ale v té době se již na kapelu dostavuje kletba staré cikánky a zpěvák Míra se velice aktivně začíná věnovat manželce, králíkům, morčatům a vášnivému svozu sena a jiných domácích povinností, a to jak manželských, tak mimomanželských (viz seno a králíci). Nikotín se slovy „Seru na to, já jdu domů“ bere pádlo a odchází, a soubor od této doby působí ve čtyřčlenné sestavě. Kapela přibírá na uvolněný post zpěváka Vencu Vaňka, ale texty typu ,,Proč mrtvoly zahrabávat, když je můžem vom**ávat‘‘, jsou pro náš úchylný band dost silný kafe, tudíž se texty o kovbojích a koních začíná učit basák Ondra.
Od žhavého léta 2013 si dává kapela na čas po vzájemné dohodě až do nového roku pauzu. Tu se blíží Vánoce a na obzoru je zbrusu nový kejtrysta Matěj ,,Mattes“ Zahradník a kapela se zlehka, opravdu velice zlehka, dává dohromady. Po pár zkouškách a seznamovacích frantíků, se vynořuje z hlubin bystřanské mlhoviny druhý kejtrista Martin. Jeho hlášky ,,To kombo je fakt dobrý, ……ale doma mi to sedělo, ……. já nejsem teplej, jen nemám holku“ se stávají po pár měsících hraní legendární a my ho přibíráme do bandy s příslibem brzké a velice rychlé výměny aparátu. Tento den (výměna Martinova aparátu), jest dnem nejsvatějším a stává se pro kapelu svátkem. Po pár perných týdnech zkoušení a jódlování se kapela loučí s mr. Plhou a na jeho místo nastupuje zbrusu nový tepač tvrdého kovu Mr. Tomáš ,,Kovty či Knedlík“ Kovtan. S Kovtym obrážíme již i pár velice vyvedených akcí a zdá se, že zapadá do našeho úchylného bandu. Od této doby je kapela opět kompletní, opráší pár starých fláků a přidává pár nových a s tímto „materiálem“ se opět vydává na koncertní pódia. Je tu opět další nový ro(c)k a mikrofonní bambule (možná i té svojí) se ujímá Jakub Sluka – Kubajs zvaný, všemi mastmi mazaný. Tudíž začíná nová éra bandu a těšíme se na následné hudební produkce, které se neúprosně blíží.
Jedeme dál a po výměně Martinova komba zjišťujeme, že kombem to asi nebylo, jakožto ani kytarou a problém bude asi mezi kytarou a aparátem. Z tohoto důvodu se domlouváme na výměně na postu kytaristy, i přes to, že to Martinovi doma vždycky sedělo, se domlouváme na výměně sólového kytaristy. Tudíž na Martinovo místo nastupuje Mattesovo dřívější spolubijec z Mostu, Jirka ,,Black“ Černý a muzika dostává ty správný tvary, jelikož se i uvolněná pozice, dá již konečně nazvat sólovým kytaristou.
Jak už to tak bývá a občas se to stává, takže zkrátka a jasně, Kubajs nás bohužel po pár koncertech ze zdravotních důvodů opouští, ALE na jeho místo naskakuje nový božský Kája, zvaný Maik ,,Majkl“ Vitoušek. Z naší domoviny a občas bez kocoviny.
S novým vokalistou Maikem se podaří natočit debutové CD s názvem ,,Jsem to já..”, které vzniklá v roce 2017. Kapela také na své konto přidává několik videoklipů, nových písní a vše se rozjíždí tak, jak má. Bohužel v kapele na podzim roku 2017 nastávají změny chtěné i nechtěné a kapelu opouští po 3 letech kytarista Matěj, stylem „dozpíval jsem si svoje, zavrzal na kytaru a jdu……..“, ale v zápětí se na jeho místo dere nový doprovodný kytarista, jakožto i vokalista Jan Poholod, dle smradlavé věčně čmoudící tyčinky mezi rty „Nikotýn II, toho času kytarista“ zvaný. Hraní s Nikotýnem II, nemá ale dlouhého trvání a nežli Nikotýn II sotva „vytáhne“ pár kartonů Startek bez filtru, je nahrazen Kubou Novákem, tehdy ještě bez romantické přezdívky Beroun. Tento kousánek, se dle našeho očekávání velice brzy vybarvuje. Ke svému skromnému slovníku (do té doby používá pouze slovo Beroun, na souhlas kýve, na nesouhlas kroutí hlavou a v nasranosti očima) přidává po pár chvilkách i jiná slovíčka (Vy č….., ! Vy Zm….!) a my tímto zjišťujeme, že se chlapec začíná rozpovídávat. Po pár zkouškách a Kubovo hláškách (byly asi tři) Beroun, Beroun a Vy Zm…!, zapadává do našeho soukolí a my se rozjíždíme po dalších našich štacích. Dobýváme matičku Moravu, Beroun jiřetínská děvčata, stylem kejvnu a jde se na věc. Natáčíme videoklip k naší labutí písni Deviant, hymnu pro spřátelený HC Slovan Ústí nad Labem. Takže opět v plné síle a počtu, chrlíme naší kulometnou šou, do našich posluchačů…
Jak už to tak bývá a aťsi kdokoliv z Vás slzy utírá, čas jde dál a my při našich výletech na matičku Moravu, potkáváme hromadu výborných lidiček a ve spolupráci s motogangem ze Ždáru nad Sázavou a širého okolí (např. Fryšava, místo vzpomínek některých členů souboru na mládí a zájezdy ŠVP) vzniká návrh obalu na připravované druhé CD. Kapela tímto činem zaexperimentuje a zkouší využít jiného zpěvu, pač dosavadní zpěvák Maik věší Hejvymetál na hřebík a začíná se věnovat pěstování ředkve a výroby zdravých pokrmů, pač prý nechce dopadnou jako my. CD je přes léto lp 2019 nahráno opět v mosteckém Ponte records a 26. 11. téhož roku , je pokřtěno na domácí půdě v RC Knak, kde se role kmotra ujímá Ota Váňa, z méně známější místní kapely Kabát. Po samotném křtu si kapela dává měsíční pauzu a řeší dilema chybějícího zpěvu, pač spolupráce s Maikovo nástupcem nefunguje a zpěvy zbytku kapely se dají přirovnat k mrtvolnému chroptění indiánské babičky. Dilema je vyřešeno v následující měsíc, kdy se soubor ihned v lednu odebírá odehrát akci do mosteckého rokáče, kde dochází k osudovému setkání s Luďkem Folkmanem a kde vzniká další legendární hláška souboru „Ahoj, Já jsem Luděk ze z Plzně, a chtěl bych u Vás zpívat“. Od této doby je vidět tento opravdu deviant po našem boku. V létě téhož roku, se soubor odebírá do studia Babylon natočit pár těch tónů a vzniká z tohoto počinu další podařená klipovka s názvem Vltava. Přichází další akce, čínský vir a další studiovka a zároveň klipovka s názvem „Stejně se všichni sejdem“ jakožto další hlasový počin Luďka pod plachtou Deviantu. Tudíž jdeme dál, přes překážky stále vpřed…
Slunce svítí, struny se kroutí a podia pod naši vahou se občas hroutí a my i přes tyto věci se opět vydáváme do studia k natočení našeho EP. Točí se tři nové písně a jako bonus je Epíčko doplněno starou známou „Vltavou“ a další naší klipovkou „Stejně se všichni sejdem“. EP je pokřtěno v Praze, na parníku a za plné plavby a dunivých tónů našeho repertoáru. K EPíčku je rovněž i natočen klip k písni „Možná“ a my odehráváme další podařené akce.
Podzim se blíží, listí padá, koncertní sezóna je pomalu za námi a jak už to tak bývá, dochází v naší sestavě opět k malé změně a my se po vzájemné dohodě loučíme s Berounem a Jürgensem a na jejich místo nastupuje Hanz von Kratzmar aus Taus, coby pádelník doprovodný a Pavel Kilberger, coby pádelník sólový. Repertoár je s novým masem nacvičen a band se zase odebírá na koncertní podia. V nejbližším plánu je i domluvené studio, což je hudbou budoucnosti a tudíž nebudeme předbíhat, nicméně, máte se na co těšit…
HISTORIE
Kapela Deviant, tehdy psáno ještě česky bez the, vznikla L.P. 1999 za tehdejší účasti dvou úchyláků, a to Lukáše ,,Koziáše“ Ruppricha – bící, pivo, rum a jiné destiláty a Ondřeje Dudy – basa, zpěv, limo a jiné nealko nápoje.
Po krátké chvíli zkoušení dunivých tónů, zběsilého rachotu bicích a zpěvu raněného paviána, je kapela doplněna kytaristou Dobroslavem Denkem a po půlročním zkoušení je i dokonce nahráno sedmipísňové demo s názvem „Z mechu a kapradí“ kterému vévodí již zmíněná skladba, upravená do heavymetalového hávu, Rákosníček by se asi divil a možná i zaplakal. Demo bylo nahráno za účasti skupiny Schlak v jejich vlastní zkušebně za pouhé 2 hodiny, což při počítané absenci alkoholu v žilách bubeníka byl obdivuhodný výkon. Bohužel ihned po nahrání dema jsou kotouče s nahrávkou zabaveny, takzvaně zkonfiskovány kytaristou a díky tomu od této doby, demo nikdo neslyšel a kapela se díky tomuto činu zatím neproslavila. Po dalším úmorném zkoušení souboru a konzumace hektolitrů alkoholu, kapela odehrává i pár (doslova pár, byly dva) koncertů, ve vesnici zvané Soběchleby, na zahradě tehdejšího bubeníka Lukáše. Druhá půle první akce je odehrána pouze instrumentálně z důvodu momentální indispozice a střetu basáka a zároveň zpěváka Ondry s panem Vodkou. Basu tehdy přebírá Radek Málek tehdejší kytarista skupiny Schlak. Druhá akce, rozlučka s civilním životem bubeníka Lukáše – odteď bude chlastat pouze v zeleným, ale zato po kýblech, dopadá o poznání lépe, neboť se zmastí celý soubor. Po této akci se soubor na pár let rozpadá.
Ale teď už jiná vesnice. V roce 2010, je po letech spánku znovu založena kapela L.t.d. v sestavě Karel Došek – zpěv, Ondřej Duda basa – vokály, Roman Polcar – kytara a Tomáš ,,Plha Olda“ Jančárek – bicí. Po neřízených změnách a nenadálých rozhodnutí o postu na místě sólové kytary a problémů této pozice ve spojení s nadměrnou spotřebou alkoholu jejich členů, soubor nahrává čtyřpísňové promo CD a kapela začíná koncertovat. Po nahrání CD kapelu posiluje na uvolněném místě již zmiňovaného sólového kytaristy i místní uznávaný kytarista Jura Machač (od této chvíle dodnes leštíme struny) a kapela po vzájemné dohodě ukončuje spolupráci se zpěvákem. Jura nevydržíc nápor fanynek na kapelu a tíhu vzrůstající slávy souboru, opouští palubu a na jeho místo naskakuje zbrusu nový kytarista Lukáš ,,Nikotín“ Pavlica a sestavu doplňuje staronový zpěvák Mirda Herink von Bystřany (ex Kamarila, Arlen). Po vzájemné dohodě, skoro i pěstní, se soubor přejmenovává na Deviant, ale to je již na obzoru manažerka Adriana Himmelová a na její doporučení a uklidnění zpěváka Míry (prej má malý děti) je před název přidána předpona The, což má zmírnit pečlivě ukrývané pudy členů souboru. Soubor začíná koncertovat, nahrávat a vše ostatní se zdá býti jen otázkou času. Po nějaké době, po pár desítkách odehraných koncertů, kapela přibírá druhého kytaristu, zvaného Červenáček, ale v té době se již na kapelu dostavuje kletba staré cikánky a zpěvák Míra se velice aktivně začíná věnovat manželce, králíkům, morčatům a vášnivému svozu sena a jiných domácích povinností, a to jak manželských, tak mimomanželských (viz seno a králíci). Nikotín se slovy „Seru na to, já jdu domů“ bere pádlo a odchází, a soubor od této doby působí ve čtyřčlenné sestavě. Kapela přibírá na uvolněný post zpěváka Vencu Vaňka, ale texty typu ,,Proč mrtvoly zahrabávat, když je můžem vom**ávat‘‘, jsou pro náš úchylný band dost silný kafe, tudíž se texty o kovbojích a koních začíná učit basák Ondra.
Od žhavého léta 2013 si dává kapela na čas po vzájemné dohodě až do nového roku pauzu. Tu se blíží Vánoce a na obzoru je zbrusu nový kejtrysta Matěj ,,Mattes“ Zahradník a kapela se zlehka, opravdu velice zlehka, dává dohromady. Po pár zkouškách a seznamovacích frantíků, se vynořuje z hlubin bystřanské mlhoviny druhý kejtrista Martin. Jeho hlášky ,,To kombo je fakt dobrý, ……ale doma mi to sedělo, ……. já nejsem teplej, jen nemám holku“ se stávají po pár měsících hraní legendární a my ho přibíráme do bandy s příslibem brzké a velice rychlé výměny aparátu. Tento den (výměna Martinova aparátu), jest dnem nejsvatějším a stává se pro kapelu svátkem. Po pár perných týdnech zkoušení a jódlování se kapela loučí s mr. Plhou a na jeho místo nastupuje zbrusu nový tepač tvrdého kovu Mr. Tomáš ,,Kovty či Knedlík“ Kovtan. S Kovtym obrážíme již i pár velice vyvedených akcí a zdá se, že zapadá do našeho úchylného bandu. Od této doby je kapela opět kompletní, opráší pár starých fláků a přidává pár nových a s tímto „materiálem“ se opět vydává na koncertní pódia. Je tu opět další nový ro(c)k a mikrofonní bambule (možná i té svojí) se ujímá Jakub Sluka – Kubajs zvaný, všemi mastmi mazaný. Tudíž začíná nová éra bandu a těšíme se na následné hudební produkce, které se neúprosně blíží.
Jedeme dál a po výměně Martinova komba zjišťujeme, že kombem to asi nebylo, jakožto ani kytarou a problém bude asi mezi kytarou a aparátem. Z tohoto důvodu se domlouváme na výměně na postu kytaristy, i přes to, že to Martinovi doma vždycky sedělo, se domlouváme na výměně sólového kytaristy. Tudíž na Martinovo místo nastupuje Mattesovo dřívější spolubijec z Mostu, Jirka ,,Black“ Černý a muzika dostává ty správný tvary, jelikož se i uvolněná pozice, dá již konečně nazvat sólovým kytaristou.
Jak už to tak bývá a občas se to stává, takže zkrátka a jasně, Kubajs nás bohužel po pár koncertech ze zdravotních důvodů opouští, ALE na jeho místo naskakuje nový božský Kája, zvaný Maik ,,Majkl“ Vitoušek. Z naší domoviny a občas bez kocoviny.
S novým vokalistou Maikem se podaří natočit debutové CD s názvem ,,Jsem to já..”, které vzniklá v roce 2017. Kapela také na své konto přidává několik videoklipů, nových písní a vše se rozjíždí tak, jak má. Bohužel v kapele na podzim roku 2017 nastávají změny chtěné i nechtěné a kapelu opouští po 3 letech kytarista Matěj, stylem „dozpíval jsem si svoje, zavrzal na kytaru a jdu……..“, ale v zápětí se na jeho místo dere nový doprovodný kytarista, jakožto i vokalista Jan Poholod, dle smradlavé věčně čmoudící tyčinky mezi rty „Nikotýn II, toho času kytarista“ zvaný. Hraní s Nikotýnem II, nemá ale dlouhého trvání a nežli Nikotýn II sotva „vytáhne“ pár kartonů Startek bez filtru, je nahrazen Kubou Novákem, tehdy ještě bez romantické přezdívky Beroun. Tento kousánek, se dle našeho očekávání velice brzy vybarvuje. Ke svému skromnému slovníku (do té doby používá pouze slovo Beroun, na souhlas kýve, na nesouhlas kroutí hlavou a v nasranosti očima) přidává po pár chvilkách i jiná slovíčka (Vy č….., ! Vy Zm….!) a my tímto zjišťujeme, že se chlapec začíná rozpovídávat. Po pár zkouškách a Kubovo hláškách (byly asi tři) Beroun, Beroun a Vy Zm…!, zapadává do našeho soukolí a my se rozjíždíme po dalších našich štacích. Dobýváme matičku Moravu, Beroun jiřetínská děvčata, stylem kejvnu a jde se na věc. Natáčíme videoklip k naší labutí písni Deviant, hymnu pro spřátelený HC Slovan Ústí nad Labem. Takže opět v plné síle a počtu, chrlíme naší kulometnou šou, do našich posluchačů…
Jak už to tak bývá a aťsi kdokoliv z Vás slzy utírá, čas jde dál a my při našich výletech na matičku Moravu, potkáváme hromadu výborných lidiček a ve spolupráci s motogangem ze Ždáru nad Sázavou a širého okolí (např. Fryšava, místo vzpomínek některých členů souboru na mládí a zájezdy ŠVP) vzniká návrh obalu na připravované druhé CD. Kapela tímto činem zaexperimentuje a zkouší využít jiného zpěvu, pač dosavadní zpěvák Maik věší Hejvymetál na hřebík a začíná se věnovat pěstování ředkve a výroby zdravých pokrmů, pač prý nechce dopadnou jako my. CD je přes léto lp 2019 nahráno opět v mosteckém Ponte records a 26. 11. téhož roku , je pokřtěno na domácí půdě v RC Knak, kde se role kmotra ujímá Ota Váňa, z méně známější místní kapely Kabát. Po samotném křtu si kapela dává měsíční pauzu a řeší dilema chybějícího zpěvu, pač spolupráce s Maikovo nástupcem nefunguje a zpěvy zbytku kapely se dají přirovnat k mrtvolnému chroptění indiánské babičky. Dilema je vyřešeno v následující měsíc, kdy se soubor ihned v lednu odebírá odehrát akci do mosteckého rokáče, kde dochází k osudovému setkání s Luďkem Folkmanem a kde vzniká další legendární hláška souboru „Ahoj, Já jsem Luděk ze z Plzně, a chtěl bych u Vás zpívat“. Od této doby je vidět tento opravdu deviant po našem boku. V létě téhož roku, se soubor odebírá do studia Babylon natočit pár těch tónů a vzniká z tohoto počinu další podařená klipovka s názvem Vltava. Přichází další akce, čínský vir a další studiovka a zároveň klipovka s názvem „Stejně se všichni sejdem“ jakožto další hlasový počin Luďka pod plachtou Deviantu. Tudíž jdeme dál, přes překážky stále vpřed……
© DEVIANT-OFFICIAL.CZ | VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA